1968 absolvoval hru na kontrabas na konzervatoři v Brně (1967 - 1970 zaměstnán jako kontrabasista v Symfonickém orchestru Zlín)
1970 - 1975 kontrabasista v Janáčkově opeře v Brně
1975 - 1986 učil skladbu a hudební teorii na konzervatoři v Kroměříží
1976 dokončil studium skladby (u Aloise Piňose) na Janáčkově akademii muzických umění v Brně (Koncert pro housle a orchestr)
1984 - stipendista Prázdninových kurzů pro Novou hudbu v Darmstadtu
1985 pokračoval ve studiu umělecké aspirantury v oboru skladba u Miloslava Ištvana (JAMU), kterou v roce absolvoval 2..symfonií a teoretickou prací "Distanční souzvukové sledy"
1986 - 1989 vyučoval skladbu hudební teorii na Konzervatoři v Brně
1989 - 1991 vyučoval skladbu a hudební teorii na Konzervatoři v Praze.
1991 začal vyučovat na katedře hudební teorie a dějin hudbv na Hudební fakultě Akademie muzických umění v Praze (teorie skladby)
1996 se habilitoval na VŠMU Bratislava na docenta hudební kompozice
1998 se habilitoval na AMU v Praze na docenta hudební teorie
1999 - 2004 doprovázel manželku na její další diplomatické misi v Tokiu, kde navázal spolupráci s japonskými soudobými skladately
Autor je členem občanského sdružení skladatelů, hudebníků a muzikologů ATELIER'90.
Kompoziční styl: Základem Kollertových kompozic - až dosud výlučně instrumentálních - je přísná, důkladně propracovaná skladebná konstrukce. Zpočátku bylo možné v jeho díle rozpoznat vlivy jeho učitele Piňose. Průběhem doby se do popředí autorovy pozornosti dostává slohová stránka jeho kompozic, již lze v novější době charakterizovat jako hledání polystylovosti, v níž významnou úlohu hrají jazzové prvky a inspirace v mimoevropských kulturách. Touto cestou se skladatel snaží přiblížit k širokému okruhu posluchačů. Kritická reflexe oceňuje jeho vynalézavost v oblasti rytmu a témbru, smysl pro stručnost a přehlednost formy, hledání neobvyklých stylizačních možností.